KRAŠSKÝ OVČÁK

standard ZDE                      JAK NA VYŠETŘENÍ MOČOVÝCH CEST - DOLE POD TEXTEM

Podprůměrný ohař, mizerný retrívr, "ovčák" jenom úředně podle jména - krašský ovčák je se vším všudy nejmenší, nejpřívětivější, ale přece jen nefalšovaný pastevecký pes. To, že je nejmenší, v průměru od 54 po 60 cm v kohoutku s váhou od 35 do 42 kg, nejochotnější z klanu pasteveckých osobností poslechnout svého pána a sdílet s ním i jeho sportovní záliby, je z nouze ctnost. 

Na hustě osídleném slovinském venkově už v počátcích organizované kynologie ztratil většinu svých stád a musel se přizpůsobit novému poslání - hlídače a psa společníka. Odtud moderní standard krašského ovčáka, jako žádný u pasteveckých plemen, klade důraz na dobromyslnost a poslušnost skloubenou se suverénním chováním.

Povahové zvláštnosti

Tato mnohem přívětivější tvář, která však úplně nepotlačila vyhraněnou osobnost, jíž si tolik váží třeba milovníci středoasiatů anebo šarplaninců, může být i zdrojem nedorozumění. I když je krašák povahově na rozhraní I. "ovčácké" a II. "pastevecké" FCI skupiny, majitel, který se bude snažit vychovávat krašský přírůstek třeba jako německého ovčáka, může být nemile překvapen tvrdou samostatnou reakcí pasteveckého psa. A už je vinou nezkušeného majitele na světě mylná nálepka "nevypočítatelný". Mohl se jí vyhnout, kdyby se byl raději zeptal na zkušenosti chovatelů pasteveckých obrů. 

Krašský ovčák potřebuje odmalička zlatou, laskavou důslednost a snahu majitele uplatňovat přirozenou autoritu vůdce smečky bez přílišného nátlaku. Pak je z něj i vynikající hlídač i spolehlivý pes společník, ochotný odhodit svůj rezervovaný klid kvůli mazlení se svou lidskou smečkou. U toho pravého pána bude z něj kupodivu i vynikající služební pes, což neplatí pro ostatní pastevecké psy. Ve vlasti zkoušky pro služební plemena různých stupňů složilo i 50 krašských ovčáků.

Není to jen menší šarplaninec?

Krašského ovčáka, kterého často ve Slovinsku potkáte jako společníka jezdců na císařských lipicánech, zdobí dlouhá srst s hřívou délky na kohoutku zhruba 10 cm a bohatý košatý ocas. Zbarvení je jakékoliv, šedé od světle ocelové šedi až po velice tmavou. U tmavších jedinců je žádané světle žluté anebo šedé žíhání. Tmavší srst je nejvýraznější na horních partiích těla, ke konci končetin pigmentace zesvětluje. Typická hlava má lehce klenutou lebku, převislé uši s poněkud stočenými kraji, jemnější čenich a přátelské mandlové tmavě hnědé oči. Kostra není přehnaně mohutná, ale zato výrazně osvalené a kompaktní tělo lehce podlouhlého formátu a pevné, dobře osvalené končetiny umožňují krašskému ovčáku lehký a elegantní, vytrvalý, vydatný krok.  

Pro koho se hodí?

Především pro ty, komu učaroval pastevecký klan v přepestré paletě moderních plemen psů a potřebují o něco menší avšak neúplatné, nebojácné hlídače anebo si jednoduše zvykli na psí osobnosti, odhodlané hodnotit situace vlastní hlavou a ne jen čekat na povel páníčka. Krašský ovčák je ideální pro lidi žijící v domě s velkou zahradou, kteří hledají spolehlivého hlídače a mají dostatek času se svému psovi věnovat, cvičit jej a vychovávat s trpělivostí a láskou. Jedině tak se váš krašský ovčák stane věrným společníkem, který vám mnohonásobně vrátí lásku a pozornost, kterou jste mu věnovali. 

Svou vytrvalostí a v zásadě nezájmem o čerstvou stopu v lese je ideální společník pro jezdce. Vyrovnanost a klid ho předurčují i pro milovníky maratonských procházek v přírodě. A samozřejmě, na svoje původní poslání hlídače stád krašský ovčák v moderním soužití ve slovinských městech a na venkově ani na vteřinu nezapomněl, přestože by ho u nás našel jedině v Beskydech. 

Přesto, že je krašský ovčák v celosvětovém měřítku rarita s celkovým počtem zhruba 2500 jedinců, přispívá jako jediná za bývalou železnou oponou Česká republika s už s několika odchovanými vrhy. 

Do někdejšího Československa přišel první jedinec - fena - se šarplanincem na přelomu 70. a 80. let. Neodchovala se ale žádná štěňata, takže si musel zhruba deset let počkat, než se přivezla ze Slovinska další fena a ta odchovala první štěňata.

Text: Radka Šumberová

Krašák - pes, na druhém snímku fena